Aktuality
Dne 25.9.2011 zemřel dlouholetý člen a funkcionář základní organizace a významný chovatel rakovnických kotrláků Václav Kratochvíl, ve věku 77 let.
Čest jeho památce.
9. - 11. září 2011
proběhla výstava ČLOVĚK V PŘÍRODĚ na výstavišti v Lounech.
ZO ČSCH Louny - vÍce neŽ sto let od založení
1. spolek pěstitelů a ochránců drobného zvířectva a ptactva pro Louny a okolí – takový byl původní oficiální název naší organizace. Byla založena v roce 1906. Prvním předsedou byl zvolen Adolf Červenka, obchodník v Lounech. Většina ze členů organizace se tehdy rekrutovala ze zaměstnanců státních drah a tak tomu bylo i během následujících 70-80 let. Prvním členem spolku byl samotný starosta města Loun JUDr. Jan Veltruský, rytíř Řádu Františka Josefa I. Za člena byl přijat 16. února 1907.
Hlavním posláním a účelem spolku dle jeho prvních stanov bylo: rozšiřovat a zušlechťovat všechny druhy a plemena drobného zvířectva; ochraňovat užitečnou zvěř i ptactvo; pořádat odborné přednášky, jimiž se měl vzbudit zájem o veškerý chov; pořádání a obesílání výstav atp. Z uvedeného je zřejmé, že i z dnešního pohledu byla oblast působnosti spolku dosti široká a v mnohém se od té dnešní příliš nelišila. Ovšem ve svých počátcích měl spolek jen asi 30 členů a byl bez finančních prostředků, a tak veškerá činnost odborná i veřejná sestávala vlastně jen z výborových a členských debat.
V pořadí druhým starostou (předsedou) spolku byl zvolen Theodor Vohánka. Jelikož se spolku už od prvopočátku nedostávalo finančních prostředků, obraceli se jeho funkcionáři na různé místní firmy a ústavy se žádostí o podporu. Odebíraly se již tehdy odborné časopisy jako např. Česko-moravský králíkář, Život zvířat a Svět zvířat. Časopisy byly předpláceny ze spolkových prostředků a k přečtení byly půjčovány i řadovým členům.
Čtení v dobových dokumentech spolku je čtením nejen zajímavým, ale mnohdy i úsměvným. Běžnou praxí tehdy bylo, že spolek nakupoval tzv. subvenční zvířata-ať už to byli králíci, kohouti kura domácího, husy, ale například i kozy. Ty pak spolek na určitou dobu zapůjčoval jednotlivým členům a zároveň je zavazoval k různým povinnostem a ty, samozřejmě, čas od času nebyly plněny tak, jak měly. Např. Na schůzi konané 27. února 1909 pan Krejza hlásil, že pan Růžička subvenční čistokrevné husy edenské nechal pářit s obyčejným husákem, i když je měl v tomto roce vrátit, načež předseda odpověděl, že na vrácení subvence jsou tři roky.
K chovu drobného zvířectva již tenkrát patřily výstavy. V lounském spolku se o výstavě poprvé hovořilo v roce 1911, jelikož však nebylo finančních prostředků, navrhováno bylo pořádat jen výstavu místní. V roce 1924 je ale již v Lounech pořádána první krajinská výstava drobného zvířectva a již v roce 1929 vystavují dva lounští chovatelé na celostátní výstavě v Plzni.
V roce 1921 se po 14 letech s funkcí předsedy spolku rozloučil p. Vohánka a nahradil ho v ní František Schmidt. Pan Vohánka byl zvolen čestným předsedou spolku.
Koncem 30. let došlo k relativnímu zlepšení ekonomické situace spolku, spolek vlastnil subvenční zvířata, měl vlastní výstavní inventář, pronajímal si i pole. Avšak hrozba 2. světové války chovatelskému nadšení nepřidala a dobu po jejím vypuknutí je možno označit za nejtěžší v historii spolku vůbec. Činnost spolku byla omezována a v roce 1944 nakonec zakázána úplně.
K znovuobnovení činnosti spolku došlo až v roce 1947. V úctě a pokoře připomínám, že tehdy zvolený jednatel spolku, František Krejčí, se během let stal – i pro své lidské kvality – snad nejvýraznější postavou lounského chovatelství vůbec. Funkci jednatele vykonával do roku 1974, tedy celých 27 roků.
Po roce 1947 měl spolek zpočátku 62 členů. Byly ustanoveny odbory chovatelů králíků, drůbeže a koz. Ani v této době neměl spolek vlastní schůzovní místnost, a tak se schůze konávaly v různých restauracích, nejčastěji Na Skalce, v Národním domě a nebo i v restauraci na hlavním nádraží ČSD
V roce 1952 střídá ve funkci předsedy př. Pecinu př. Šejnoha a Jaroslav Pecina se stává dalším čestným předsedou spolku.Byla zadána výroba výstavních klecí, což přišlo na 100 tisíc korun tehdejší měny.
Oslavy 50. výročí založení spolku se konaly 12. února 1956. Rekonstrukce svazové budovy v Jarošově ulici do dnešní podoby proběhla za předsednictví př. Halíře. Po něm předsednickou funkci vykonával Josef Beckert.
V polovině šedesátých let je na pozemku příslušnému ke spolkovému domu postaven sklad na obilí a následně i garáž na traktor a zemědělskou techniku v ulici Čeňka Zemana. Toho času má organizace v pronájmu více jak 10 ha polí, na nichž zčásti pěstuje obilí a vojtěšku a zčásti je dává k dispozici svým členům.
Novodobé dějiny organizace začaly být psány v polovině 70.let, a to ruku v ruce se vznikem společné výstavy zájmových svazů nesoucí název Člověk v přírodě, která během let získala na celorepublikovém věhlasu a až do konce 80.let byla akcí nesmazatelně zapsanou do dějin města Loun. Tuto výstavu koncem 80. let každoročně zhlédlo na 60 tisíc návštěvníků a lounská organizace si díky ní vybudovala za finanční pomoci města i Ústředního výboru ČSCH v areálu městského výstaviště svůj vlastní výstavní pavilón.
V roce 1991 se však výstava ve své původní formě konala naposledy…Město Louny přestalo mít o tuto výstavu zájem, své vykonala i náhlá změna hodnot v lidském žití. Výstavu se v jejím původním obsahu již nepodařilo obnovit. Dlužno ale říci, že Český svaz chovatelů, resp. jeho dnešní lounská základní organizace, je jediným z lounských zájmových svazů, který dokázal uhájit svůj majetek v prostorách výstaviště se nacházející a který se snaží pořádat zde své výstavy. Do dějin organizace se vepsaly dvě mimořádně úspěšné celostátní výstavy mladých králíků pořádané v letech 1995 a 1999. Tehdy zde byly vystaveny čtyři tisíce králíků.
Za předsedy Václava Jindřicha (do r. 1989) doznala ZO ve své historii vůbec největšího společenského, ale i ekonomického rozmachu. Jeho následníkem byl Miroslav Mikulášek, který dokázal organizaci bez větší újmy převést přes roky obrovských majetkových přesunů a přeměn v našem státě. Od roku 2004 leží funkce předsedy v rukou Rudolfa Konečného. Z funkcionářů zmíním alespoň jednoho, a to funkčně i fyzicky nejstaršího a stále aktivního člena – Václava Peterku. Ve svých 85 letech je stále členem výboru ZO, registrátorem a okresním registrátorem.
V členské základně je dnes 36 členů, dorostu není; doba je jiná, jiné jsou zájmy a priority v životě většiny lidí. Není v silách lounských chovatelů tuto situaci změnit, neměli by se však vzdávat. Naopak ve své činnosti musí pokračovat a přitom se snažit hledat, když ne ve vlastních rodinách, tak alespoň ve svém okolí, své pokračovatele v ní.
Na závěr připojme slova jednatele spolku Julia Žáka z r. 1937, která však jsou stále aktuální: „Myslím, že by nás mohlo být více…. Jdeme za cílem pěstovat a zvelebovati naše chovy. Ano pěstovat s požitkem radosti, abychom i z toho, co podnikáme, měli užitek materiální….“
1906-1908 Adolf Červenka
1908-1921 Theodor Vohánka
1921-1937 František Schmidt
1937-1939 př. Doboš
1939-1944 př. Doucha
1947-1952 Jaroslav Pecina
1952-1956 př. Šejnoha
př. Halíř
Josef Beckert.
1974-1989 Václav Jindřich
1989-2004 Miroslav Mikulášek
od r. 2004 Rudolf Konečný